VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra
ze dne
kterou se provádějí některá ustanovení zákona o požární ochraně


	Ministerstvo vnitra stanoví podle § 101 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb.1) (dále jen "zákon"):

Úvodní ustanovení

§1
Předmět úpravy

	Tato vyhláška upravuje:

a) podmínky a způsob zabezpečení požární ochrany u právnických osob, fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů a fyzických osob,
b) způsob výkonu státního požárního dozoru.


§2
Základní pojmy

	Pro účely této vyhlášky se rozumí

(1) Požární technikou

a) zásahové požární automobily (základní a speciální),
b) požární přívěsy, návěsy a kontejnery,
c) požární plavidla, vznášedla, letadla a vrtulníky.

(2) Věcnými prostředky požární ochrany

a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),
b) dýchací přístroje, evakuační masky,
c) prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě a pod vodou,
d) ochranné protichemické obleky, protiradiační a proti sálavému teplu a ohni a osobní ochranné pracovní pomůcky,
e) analyzátory plynů, kapalin a škodlivých látek,
f) prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci,
g) prostředky pro záchranu, a požární výzbroj (včetně osobní),
h) spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek,
i) stejnokrojové výstrojní součástky, pracovní a zásahová výstroj,
j) hasicí prostředky a hasiva,
k) požární příslušenství.
l) přenosné zásahové prostředky (agregáty).
(3)	Požárně bezpečnostním zařízením2) - zařízení, které je nedílnou součástí stavby, ovlivňuje její kvalitu a slouží především k ochraně životů a zdraví osob:
a) zařízení pro požární signalizaci
1. elektrická požární signalizace,
2. zařízení dálkového přenosu,
3. zařízení pro detekci hořlavých plynů a par,
4. autonomní požární signalizace,
5. ruční požárně poplachové zařízení,
b) zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu
1. stabilní a polostabilní hasicí zařízení,
2. automatické protivýbuchové zařízení,
3. samočinné hasicí systémy
c) zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru
1. zařízení pro odvod kouře a tepla,	
2. zařízení přetlaková ventilace,
3. kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu,
4. kouřotěsné (kouřové) dveře,
5. zařízení přirozeného odvětrání kouře,
d) vybavení pro únik osob při požáru
1. požární (evakuační) výtah,
2. nouzové osvětlení,
3. nouzové sdělovací zařízení,
4. požárně bezpečnostní mechanismy dveří,
e) zařízení pro zásobování požární vodou
1. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů,
2. vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů a hydrantových systémů,
3. nezavodněné požární potrubí, 
f) zařízení pro omezení šíření požáru
1. požární klapka,
2. požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich uzavíracích mechanismů,
3. systémy a prvky zajišťující  zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požární přepážky a ucpávky,
g) náhradní zdroje pro zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení a zdroje (zásoba) hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou.

(4)	Normovou hodnotou - konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě (ČSN), jehož dodržením se považuje příslušné ustanovení této vyhlášky za splněné; neexistuje-li pro příslušnou oblast platná ČSN, považuje se za normovou hodnotu technický požadavek obsažený v jiném uznávaném technickém pravidle (normativním dokumentu3).

(5) Hořlavou látkou - látka v pevném, kapalném nebo plynném stavu, která je za předpokládaných provozních podmínek schopna hořet nebo vytvářet při látkové nebo energetické změně produkty schopné hořet.

(6)	Požárně technickou charakteristikou - měřitelná fyzikálně chemická vlastnost látky nebo jev vyskytující se nebo vznikající při procesu hoření anebo s ním související.

(7)	Technicko bezpečnostním parametrem - požárně bezpečnostní charakteristika, která kvalitativně a kvantitativně vyjadřuje vlastnosti hořlavé látky za předpokládaných provozních podmínek z hlediska nebezpečí požáru nebo výbuchu.

(8)	Průvodní dokumentací - montážní návod, technické podmínky provozu, návod na obsluhu, kontroly, údržbu nebo opravy, podmínky požární bezpečnosti pro používání výrobku nebo zařízení, bezpečnostní listy a podobně.

(9)	Požárem - každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí. Za požár se považuje i nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy.

§ 3
Druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení

(1)	Za vyhrazené druhy požární techniky se považují

a)	zásahové požární automobily s výjimkou automobilů VEA a VA s celkovou hmotností do 2000 kg a s výjimkou AJ a VYA, 4)
b)	požární kontejnery.

(2) Za vyhrazené druhy věcných prostředků požární ochrany se považují

a)	hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),
b)	prostředky pro záchranu osob z výšek (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely),
c)	prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami,
d)	ochranné protichemické obleky,
e)	dýchací přístroje,
f)	prostředky pro záchranu (žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, zvedací vaky),
g)	spojovací a komunikační prostředky,
h)	hasiva a příměsi do hasiv,
i)	požární hadice, proudnice a armatury,
j)	požární čerpadla.


(3) Za vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení se považují

a) elektrická požární signalizace,
b) zařízení dálkového přenosu,
c) zařízení pro detekci hořlavých plynů a par,
d) stabilní a polostabilní hasicí zařízení,
e) automatické protivýbuchové zařízení,
f) zařízení pro odvod tepla a kouře,
g) požární klapky.



ČÁST PRVNÍ

PODMÍNKY A ZPŮSOB ZABEZPEČENÍ POŽÁRNÍ OCHRANY U PRÁVNICKÝCH OSOB, FYZICKÝCH OSOB VYKONÁVAJÍCÍCH PODNIKATELSKOU ČINNOST PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ A FYZICKÝCH OSOB



Oddíl první

Množství, druhy a způsob vybavení prostor právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními 

§ 4
Všeobecné podmínky

(1)	Množství, druhy a způsob vybavení prostor právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen "podnikající fyzické osoby") věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními je stanoveno požárně bezpečnostním řešením stavby,5) které je součástí projektové dokumentace schválené stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu6), případně jiným technickým předpisem.7)

(2) Množství, druhy a způsob vybavení prostor právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti s vysokým požárním nebezpečím věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními stanovené podle odstavce 1 může být rozšířeno (např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí, stanovení podmínek požární bezpečnosti nebo pojistné smlouvy).

(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními podle odstavce 1 nebo 2, případně nelze-li toto prokázat, zabezpečují a instalují alespoň

a)		na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí schopnosti nejméně 13 A (pro požáry pevných hořlavých látek, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím) nebo 
b) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících do kapalného stavu) nebo
c) pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně následujícím hodnotám
1. 9 litrů vody nebo
2. 6 litrů vodního roztoku pěnidla nebo
3. 6 kg halonu, případně jiného ekvivalentního hasiva nebo
4. 6 kg hasicího prášku nebo
5. 5 kg oxidu uhličitého (CO2).

(4)	V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavkům podle odstavce 3, ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více dispozičně nepropojených místností), nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s každým potřebným druhem hasiva.

§ 5
Umístění hasicích přístrojů

(1)	Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití.

(2)	Hasicí přístroje se umisťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. V odůvodněných případech lze hasicí přístroje umístit i do chráněných prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo chráněných prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka8) umístěná na viditelném místě.

(3)	Hasicí přístroje se umisťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu, a tak, aby se vyloučila možnost použití nevhodné hasební látky. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti.

(4)	Přenosné hasicí přístroje se umisťují zpravidla na svislé stavební konstrukci nebo, jsou-li k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci může být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu.

(5)	Přenosné hasicí přístroje na strojích a v dopravních prostředcích se umisťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob.

§ 6
Projektování požárně bezpečnostních zařízení

(1)	Při projektování požárně bezpečnostních zařízení se postupuje podle požadavků normových hodnot.9) Návrhy požárně bezpečnostních zařízení jsou nedílnou součástí požárně bezpečnostního řešení stavby.

(2) V případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení musí být projektem řešeny jejich základní funkce a stanoveny priority (např. pořadí a způsob uvádění jednotlivých prvků systému do činnosti). Koordinaci přitom zabezpečuje zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby.

(3) Při projektování vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, pro která nejsou požadavky na projektování stanoveny normovými hodnotami, se postupuje podle projekčních předpisů schválených Ministerstvem vnitra (dále jen "ministerstvo"); pokud neexistují projekční předpisy schválené ministerstvem, postupuje se podle projekčních předpisů výrobců nebo dovozců (dále jen "výrobce") těchto zařízení.

(4) Projektování vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení se zabezpečuje prostřednictvím osoby způsobilé pro tuto činnost, která získala oprávnění k projektové činnosti v oboru požární bezpečnosti staveb podle zvláštního právního předpisu.10) V případě, že nebude podmínkami stavebního povolení stanoveno předložení podrobnější dokumentace podle zvláštního právního předpisu,11) musí tato osoba splňovat také podmínky uvedené          v § 11. 

(5)	Bude-li podmínkami stavebního povolení stanoveno předložení podrobnější dokumentace podle zvláštního právního předpisu,10) zpracovává tuto dokumentaci pro vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení dodavatel zařízení, prostřednictvím osob oprávněných k této činnosti (§ 11). Při souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení zabezpečuje koordinaci zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby podle odstavce 2.

§ 7
Montáž požárně bezpečnostních zařízení

(1) Při montáži požárně bezpečnostních zařízení musí být dodrženy podmínky vyplývající ze schválené projektové dokumentace, případně podrobnější dokumentace a postupy stanovené v průvodní dokumentaci výrobce.

(2)	Montáž vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce i dalších požárně bezpečnostních zařízení se zabezpečuje prostřednictvím osob oprávněných k této činnosti (§ 11).

§ 8
Provoz, kontroly, údržba a opravy požárně bezpečnostních zařízení

(1)	Před uvedením požárně bezpečnostních zařízení do provozu, kromě ručně ovládaných požárně bezpečnostních zařízení, prostředků ke zvýšení požární odolnosti nebo snížení hořlavosti stavebních konstrukcí, požárních přepážek a ucpávek, zabezpečují jejich dodavatelé provedení funkčních zkoušek. Při funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení požárně bezpečnostních zařízení odpovídá projekčním a technickým požadavkům. Za ručně ovládaná se nepovažují samočinná požárně bezpečnostní zařízení, jejichž součástí jsou mechanické spouštěcí komponenty.

(2) Při provozu požárně bezpečnostních zařízení se postupuje podle průvodní dokumentace výrobce.

(3) Provozuschopnost instalovaných požárně bezpečnostních zařízení se prokazuje platnými doklady o jejich kontrolách a údržbě (např. revizní zpráva). U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce i dalších požárně bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha).

(4) Kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení se provádějí v rozsahu a způsobem stanoveným jejich výrobcem, případně normovými hodnotami12) pravidelně jednou za rok, pokud výrobce, projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší.

(5) Kontroly provozuschopnosti vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, zařízení pro zásobování požární vodou a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce i dalších požárně bezpečnostních zařízení se zabezpečují prostřednictvím osob oprávněných k této činnosti (§ 11).

(6) Při provozu, kontrolách provozuschopnosti, údržbě a opravách požárně bezpečnostních zařízení, zejména starší výroby, u kterých není k dispozici průvodní dokumentace nebo neexistuje výrobce se postupuje podle dokumentace a podmínek stanovených výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelných druhů nebo typů požárně bezpečnostních zařízení.

(7)	Je-li požárně bezpečnostní zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci, musí se tato skutečnost na zařízení zřetelně vyznačit. Provozovatel v takovém případě provede opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany zabezpečí v potřebném rozsahu náhradní organizační, případně technická opatření. Náhradní opatření se zajišťují do doby uvedení zařízení do provozu.

(8)	Při opravách požárně bezpečnostních zařízení lze používat pouze náhradní díly odpovídající technickým podmínkám výrobce. Změny hlavních komponentů a změny mající vliv na funkci zařízení se projednávají podle zvláštního právního předpisu.4)

(9)	Při likvidaci vyřazených požárně bezpečnostních zařízení, hasicích přístrojů, jejich jednotlivých komponentů nebo hasiva nesmí dojít k ohrožení životního prostředí.13)

(10) Doklady o kontrolách provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení obsahují zejména:

a) název a identifikační údaje provozovatele zařízení,
b) identifikační údaje kontrolovaného zařízení,
c) výsledek kontroly, zjištěné závady včetně způsobu a termínu jejich odstranění a vyjádření o provozuschopnosti zařízení,
d) datum, identifikační údaje a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla.

§ 9
Elektrická požární signalizace

(1)	U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných jednoročních kontrol provozuschopnosti provádějí zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu, a to:

a) jednou za měsíc u ústředen a doplňujících zařízení,
b) jednou za půl roku u samočinných hlásičů požáru a zařízení, které elektrická požární signalizace ovládá,

pokud ve schválené projektové dokumentaci nebo posouzení požárního nebezpečí není, vzhledem k provozním podmínkám nebo vlivu prostředí, určena lhůta kratší.

(2)	Zkouška činnosti elektrické požární signalizace při provozu se provádí prostřednictvím osob uvedených v § 8 odst. 5 nebo prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto zařízení. Shoduje-li se termín zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu s termínem pravidelné jednoroční kontroly provozuschopnosti, pak tato kontrola provedení zkoušky činnosti nahrazuje.

(3)	Zkouška činnosti jednotlivých druhů samočinných hlásičů požáru se provádí za provozu pomocí zkušebních přípravků dodávaných výrobcem.

§ 10
Hasicí přístroje

(1) Provozuschopnost hasicích přístrojů se prokazuje platnými doklady o jejich kontrolách a kontrolními štítky.

(2)	Kontrola hasicích přístrojů se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným výrobcem po každém použití nebo vznikne-li pochybnost o jejich provozuschopnosti (např. při mechanickém poškození) a pravidelně jednou za rok, pokud výrobce, projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí pro některé případy instalací (např. v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší. První kontrola hasicího přístroje musí být provedena nejpozději do jednoho roku od data výroby.

            (3) Kontroly, opravy a plnění hasicích přístrojů se zabezpečují prostřednictvím osob oprávněných k těmto činnostem (§ 11).

(4) Při kontrole, opravách a plnění hasicích přístrojů je možno nahradit jednotlivé díly, součásti, náplně a příslušenství (např. typový štítek, hasební látku, výtlačný plyn) jen komponenty odpovídajícími technickým podmínkám výrobce nebo dovozce.

(5) Periodická zkouška, při které se provádí povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu  se vykonává u hasicích přístrojů

a) vodních a pěnových jednou za tři roky,
b) ostatních jednou za pět let.

(6) Osoba, která provedla kontrolu, periodickou zkoušku, opravu nebo plnění opatří hasicí přístroj plombou spouštěcí armatury a kontrolním štítkem tak, aby byl viditelný při pohledu na instalovaný hasicí přístroj.

(7) Na kontrolním štítku se vyznačuje datum provedení úkonu podle odstavce 6, termín příští kontroly a příští periodické zkoušky a údaje, podle nichž lze identifikovat osobu, která příslušný úkon prováděla, a to obchodní název, jméno osoby a identifikaci oprávnění podle § 11 odst. 3.

(8) O provedené kontrole, periodické zkoušce, opravě nebo údržbě hasicích přístrojů musí být vystaven doklad, který obsahuje následující údaje:

a) název a identifikační údaje vlastníka (uživatele) hasicího přístroje,
b) identifikaci hasicího přístroje, typové označení, výrobní číslo nádoby hasicího přístroje,
c) základní údaje o kontrole, periodické zkoušce, opravě nebo údržbě, jejím výsledku a vyjádření o provozuschopnosti hasicího přístroje,
d) datum, identifikační údaje a podpis osoby která kontrolu, periodickou zkoušku, opravu nebo údržbu provedla.

(9) Hasicí přístroje starší 20 let, hasicí přístroje vadné, které nelze předepsaným způsobem opravit, hasicí přístroje poškozené korozí a ty, u nichž nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby vyřadí osoba uvedená v odstavci 3 z používání. O vyřazení hasicího přístroje z používání vystaví vlastníku doklad s uvedením důvodu vyřazení. Hasicí přístroje CO2 se vyřazují z používání, pokud jsou starší 40 let.

§ 11
Oprávněné osoby

(1) Oprávnění osob k projektování, montáži a kontrolám provozuschopnosti vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jakož i k provádění kontrol, periodických zkoušek, oprav a plnění hasicích přístrojů se prokazuje dokladem, opravňujícím je k uvedeným činnostem (dále jen "oprávnění").

(2) Oprávnění k činnostem uvedeným v odstavci 1 se získává na základě splnění podmínek stanovených výrobcem

a) konkrétního typu vyhrazeného požárně bezpečnostního zařízení nebo
b) hlavních funkčních komponentů vyhrazeného požárně bezpečnostního zařízení nebo
c) výrobcem konkrétního typu hasicího přístroje.

(3) Oprávnění vydává výrobce nebo jím pověřená osoba. Oprávnění musí být jednoznačně identifikovatelné (např. číselné označení). Z oprávnění musí být dostatečně zřejmý jeho rozsah, doba platnosti, identifikace oprávněné osoby a osoby, která je vydala.

(4) Za kvalitu činností uvedených v odstavci 1 odpovídají oprávněné osoby, které příslušnou činnost nebo úkon prokazatelně provedly.

(5) Kontrolovat kvalitu činností uvedených v odstavci 1 je oprávněn výrobce nebo jím pověřená osoba. Zjistí-li při tom kontrolující osoba závažné nedostatky, může přistoupit k odebrání oprávnění vydaného podle odstavce 3.

(6)	Při nefunkčnosti požárně bezpečnostního zařízení nebo hasicího přístroje v případě vzniku požáru může orgán státního požárního dozoru rozhodnout o provedení  kontroly kvality činností uvedených v odstavci 1 prostřednictvím příslušné nezávislé autorizované osoby.14)

(7)	Stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce požárně bezpečnostních zařízení, která nejsou uvedena v § 3 odst. 3 této vyhlášky, platí pro oprávnění osob k jejich projektování, montáži a kontrolám provozuschopnosti podmínky uvedené v odstavcích 1 až 6.

(8)	Podmínky pro získávání odborné způsobilosti, vydávání a odnímání oprávnění k některým činnostem podle zvláštního právního předpisu15) nejsou ustanoveními odstavců 1 až 5 dotčeny.

Oddíl druhý

Způsob vytváření podmínek pro hašení požárů a pro záchranné práce

§ 12
Podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce

(1)	Vytvářením podmínek pro hašení požárů a pro záchranné práce se rozumí souhrn organizačních, případně technických opatření umožňujících při využití existujících předpokladů, zejména stavebně technických, provedení rychlého a účinného zásahu, evakuace osob, zvířat a materiálu a záchranných prací.

(2) K zajištění možnosti provedení rychlého a účinného zásahu vytvářejí právnické osoby a podnikající fyzické osoby zejména následující podmínky:

a) zřetelné označení čísla tísňového volání, případně dalších pokynů ke způsobu ohlášení požáru, ve všech objektech, kde  právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozují činnosti; právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím zveřejňují požární poplachové směrnice,
b) umožnění přístupu ke spojovacím prostředkům a zabezpečení jejich provozuschopnosti,
c) dodržení trvale volné průjezdné šířky příjezdových komunikací nejméně 3 metry k objektům, k nástupním plochám pro požární techniku a ke zdrojům vody určeným k hašení požárů, 
d) označení16) a umožnění použití nástupních ploch pro požární techniku,
e) zajištění trvalé použitelnosti vnitřních a vnějších zásahových cest (např. požární výtahy, požární žebříky, požární lávky) a trvale volného přístupu k zařízení pro zásobování požární vodou,
f) označení rozvodných zařízení elektrické energie, vypínačů elektrického proudu, uzávěrů vody, plynu, produktovodů, uzávěrů rozvodů ústředního topení.7)

(3)	K zajištění možnosti provedení evakuace osob, zvířat a materiálu a provedení záchranných prací vytvářejí právnické osoby a podnikající fyzické osoby zejména následující podmínky:

a) označení7) nouzových (únikových) východů a směrů úniku osob ve všech objektech, kde se při činnostech vykonávaných právnickými osobami nebo podnikajícími fyzickými osobami může vyskytovat veřejnost nebo osoby v zaměstnaneckém nebo jiném obdobném poměru; označení se neprovádí v objektech s východy do volného prostoru, které jsou zřetelně viditelné a dostupné z každého místa,
b) zachování trvale volné průchodnosti komunikačních prostorů (chodby, schodiště apod.), které jsou součástí únikových cest takovým způsobem, aby nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce,
c) do chráněných únikových cest17) a všech jejich součástí se neukládají předměty zvyšující požární riziko.18)

Oddíl třetí

Lhůty a způsob provádění kontrol dodržování předpisů o požární ochraně

§ 13
Způsob provádění kontrol

(1)	Pravidelné kontroly dodržování předpisů o požární ochraně podle § 5 odst. 1 písm. e) zákona se zabezpečují formou preventivních požárních prohlídek.

(2)	Předmětem preventivních požárních prohlídek je zejména zjišťování stavu zabezpečení požární ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob, způsobu dodržování podmínek požární bezpečnosti a plnění dalších povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně.

(3)	Cílem preventivních požárních prohlídek je neprodlené odstranění zjištěných závad a odchylek od žádoucího stavu (dále jen "požární závady"). Lhůty k odstranění zjištěných požárních závad navrhuje osoba provádějící preventivní požární prohlídku.

(4)	Preventivní požární prohlídky se provádějí ve všech objektech a zařízeních, kde právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozují činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona.

(5)	V objektech a zařízeních, kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozují činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí se preventivní požární prohlídky provádějí v provozech, ve kterých se na pracovištích vyskytují současně nejméně tři osoby v pracovním nebo jiném obdobném poměru19) k provozovateli anebo veřejnost, případně pokud tak určí provozovatelé těchto činností. 

(6)	Provedení preventivní požární prohlídky se dokládá záznamem do požární knihy, případně jiným prokazatelným způsobem.

(7)	Záznam o preventivní požární prohlídce obsahuje datum provedení, označení objektu a pracoviště, zjištěné skutečnosti, navržená opatření, stanovení způsobu a termínů jejich splnění, identifikaci osoby, která záznam provedla a záznam o splnění navržených opatření.

(8)	Systém provádění preventivních požárních kontrol a způsob záznamů podle odstavce 6 lze podrobně upravit schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 32).


§ 14
Lhůty preventivních požárních prohlídek

(1)	Preventivní požární prohlídky včetně záznamů podle § 13 se provádějí v následujících lhůtách:

a)	v objektech a zařízeních kde jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím nejméně jednou za tři měsíce,
b) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nejméně jednou za šest měsíců,
c) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez zvýšeného nebezpečí vzniku požáru uvedené v § 13 odst. 5 nejméně jednou za rok.

(2) Lhůty uvedené v odstavci 1 mohou být zkráceny schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 32).


Oddíl čtvrtý

Postup při poskytování výrobků a vzorků orgánu státního požárního dozoru k provedení požárně technické expertizy

§ 15
Výrobky a vzorky určené k požárně technické expertize

(1) Výrobkem nebo vzorkem určeným k požárně technické expertize (dále jen "určený výrobek") se rozumí předmět nebo jeho část, který byl označen při zjišťování příčiny vzniku požáru jako možný zdroj zapálení nebo příčina rozšíření požáru, přičemž toto nelze na místě jednoznačně prokázat.

(2) Za určený výrobek se považuje také ten výrobek, u něhož bylo na místě prokázáno, že byl zdrojem zapálení nebo ovlivnil rozšíření požáru, ale bez provedení požárně technické expertízy nelze přesně stanovit příčinu vzniku nebo rozšíření požáru.

§ 16
Postup při poskytování určených výrobků

(1)	Právnické osoby, podnikající fyzické osoby a fyzické osoby poskytují určené výrobky orgánu státního požárního dozoru k provedení požárně technické expertizy za účelem zjišťování příčin vzniku požáru na základě jeho vyžádání.

(2)	Na základě žádosti osoby předávající určený výrobek orgánu státního požárního dozoru se vyhotovuje potvrzení ("Protokol o předání a převzetí výrobku nebo vzorku"), jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.

Oddíl pátý

Vymezení složitých podmínek pro zásah, způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím, hodnoty nahodilého požárního zatížení

§ 17
Složité podmínky pro zásah

(1) Pro účely zařazení do kategorie provozovaných činností se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 4 odst. 2 písm. j) zákona nastávají složité podmínky pro zásah při provozování činností:

a) v dispozičně složitých a nepřehledných objektech, v nichž hrozí, zejména vzhledem k předpokladu silného zakouření, ztráta orientace osob (podzemní hromadné garáže,  tunely nad 350 m délky, podzemní systémy hromadné dopravy osob), 
b) v prostorách a zařízeních, kde by vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů (výroba, skladování nebo prodej výbušin, pyrotechnických výrobků, hořlavých nebo hoření podporujících plynů, výskyt radioaktivních látek, rozvodny elektrického proudu, energocentra s náhradními zdroji a vnitřní elektrické stanice osazené olejem chlazenými transformátory o celkovém výkonu 1 MVA a vyšším),
c) při nichž se vyskytují vybrané nebezpečné chemické  látky a přípravky v množství stejném nebo větším než je množství uvedené v příloze č. 1 k zvláštnímu právnímu předpisu,20)
d) v objektech a zařízeních provozů chemické výroby uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce,
e) v objektech a zařízeních administrativních, školských a zdravotnických provozů uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce o sedmi a více nadzemních podlažích nebo     o výšce větší než 22,5 m,
f) ve stavbách, které jsou určeny pro ubytování osob se sníženou schopností pohybu a orientace21), ve stavbách ubytovacích zařízení22) o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22,5 m, ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob23) a ve stavbách pro obchod,24)
g) uvedených v § 4 odst. 3 zákona.

(2)  Vznikne-li  pochybnost zda nastávají složité podmínky pro zásah, postupuje se podle § 4 odst. 5 zákona.

§ 18
Postup při určování činností se zvýšeným a s vysokým požárním nebezpečím

(1) Při určování množství látek, přípravků nebo materiálů (dále jen "množství látek") vyskytujících se v jednom prostoru25) nebo požárním úseku,26) které je rozhodující pro zařazení provozovaných činností do kategorií podle § 4 zákona, se postupuje následujícím způsobem:

a) množství látek vyskytujících se při provozování činností v jednom prostoru (jeden nebo více stavebních objektů, skladovací nebo manipulační plochy, technologická zařízení nebo jejich části, zásobníky a nádrže, které právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba užívá, a které spolu stavebně, provozně nebo technologicky souvisejí, dále jen "jeden prostor"), se sčítají,
b)	v případě provozování činnosti v jednom stavebním objektu, který není prokazatelně dělen do požárních úseků, považuje se tento objekt za jeden požární úsek a množství  látek vyskytujících se v jednotlivých jeho částech se sčítají; jedná-li se o stavební objekt nebo zařízení, které z části tvoří požární úsek nebo úseky a část je požárně nedělena, potom se množství látek vyskytujících se v požárních úsecích s množstvím látek vyskytujících se v dalších částech objektu vzájemně nesčítají,
c)		do roční produkce hořlavých kapalin, hořlavých plynů nebo hoření podporujících plynů se započítává množství těchto látek, které se vyrobí, vyskytují se při výrobě nebo naplní do zásobníků, cisteren nebo nádob za jeden rok v jednom stavebním objektu nebo v jednom prostoru,
d)		v případě kusového balení (palety, láhve, sudy apod.) se objemy a množství látek v těchto obalech, za podmínek uvedených v písmenech a), b) a c), sčítají,
e)	pohonné hmoty v nádržích silničních a kolejových vozidel se do množství látek nezapočítávají; množství látek vyskytujících se v jiných částech silničních nebo kolejových vozidel (nádržích, kontejnerech apod.) se do celkového množství látek započítává pouze v případech, kdy při provozovaných činnostech dochází k manipulaci s těmito látkami (např. přečerpávání nebo prodej). Pro přepravu nebezpečných látek platí zvláštní předpisy.27)

(2) Pro účely určení množství látek podle odstavce 1 se vychází z kapacity, která je uvedena ve schválené projektové dokumentaci stavby nebo průvodní dokumentaci zařízení. Pokud ve schválené projektové dokumentaci tato kapacita uvedena není, vychází provozovatel činnosti při stanovení množství látek z maximálního množství látek, které se v místě provozování činností vyskytují nebo se mohou vyskytovat.

(3) Koncentrace hořlavého prachu nebo par hořlavých kapalin ve směsi se vzduchem nebo jiným okysličovadlem se považuje za nebezpečnou pro výbuch s následným požárem (dále jen "nebezpečná koncentrace"), přesahuje-li technicko bezpečnostní parametry stanovené v průvodní dokumentací. Nejsou-li technicko bezpečnostní parametry stanoveny nebo doloženy průvodní dokumentací, považuje se za nebezpečnou koncentraci 25 % hodnoty dolní meze výbušnosti28) pro hořlavé prachy nebo páry hořlavých kapalin.

(4) Při stanovení počtu zaměstnanců na pracovišti pro účely určení činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 4 odst. 2 písm. d) zákona se vychází ze skutečných projektovaných hodnot vyplývajících ze schválené projektové dokumentace stavby (např. trvalá pracovní místa).17) Není-li toto schválenou projektovou dokumentací stanoveno, vychází provozovatel činnosti z maximálního skutečného počtu osob současně vykonávajících činnosti na pracovišti, které jsou k němu v pracovním nebo jiném obdobném poměru. Za pracoviště se přitom považuje stavebně oddělená část objektu nebo otevřené technologické zařízení.

(5)	Počet nadzemních podlaží se určuje součtem nadzemních užitných podlaží; nadzemní technologická podlaží se do tohoto počtu započítávají pouze v případech, kdy nejsou situována jako poslední. Za výšku objektu se považuje celková výška nadzemní části objektu.

(6)	Při určování počtu osob vyskytujících se v podzemních prostorách se postupuje obdobným způsobem, který je uveden v odstavci 4. Za podzemní prostory se přitom považuje stavebně nebo technologicky oddělený prostor, který je využívaný k činnostem uvedeným  v zákoně a jehož stropní konstrukce a začátek únikové cesty se nachází pod úrovní podlahy východu do volného prostoru.

§ 19
Způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím

(1) K místům, kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozují činnosti se přiřadí charakteristiky, podle kterých jsou definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 zákona).

(2) V místech, ke kterým byly přiřazeny charakteristiky podle odstavce 1 se ve vztahu k provozovaným činnostem se zvýšeným požárním nebezpečím vyhodnotí:

a) vyskytující se možné zdroje zapálení, 
b) požárně technické charakteristiky vyskytujících se látek potřebných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku,
c) základní charakteristiky požární bezpečnosti staveb a technologií (výška objektu, konstrukční systém, odstupové, případně bezpečnostní vzdálenosti, dělení do požárních úseků, technická zařízení, druh provozu a technologií) z hlediska jejich vlivu na vznik a šíření případného požáru a zplodin hoření.

(3) Na základě vyhodnocení podle odstavce 2 se prokazatelným způsobem stanoví podmínky požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím, přičemž se zejména:

a)	vymezí oprávnění a povinnosti  osob při zajištění požární bezpečnosti pro zahájení, průběh, přerušení a skončení činnosti, 
b) určí potřebný počet preventivních požárních hlídek a počet zaměstnanců zařazených do těchto preventivních požárních hlídek,   
c) stanoví požadavky pro bezpečný pobyt a pohyb osob včetně zákazů a značení (informace, výstrahy, příkazy a zákazy),
d) určí způsob zabezpečení volných únikových cest,
e) stanoví požadavky směřující proti vzniku a šíření požáru nebo vzniku výbuchu s následným požárem, například:
1. určení provozních podmínek technických zařízení a technologického procesu, podmínek případných odstávek zařízení nebo omezení  provozu,
2. stanovení maximálního množství látek nebo přípravků nebo materiálu,
3. měření koncentrace vyskytujících se hořlavých plynů, par hořlavých kapalin a hořlavých prachů ve směsi se vzduchem nebo jiným okysličovadlem a její udržování pod hranicí nebezpečné koncentrace,
4. provětrávání pracoviště pro zamezení vzniku nebezpečné koncentrace hořlavých plynů, par hořlavých kapalin, hořlavých prachů,
5. určení tepelného režimu pro činnost (technologický proces i zařízení včetně okolních konstrukcí),
f) stanoví zajištění požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době,
g) vyhodnotí potřebné věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, případně také požadavky na speciální hasební látky a postupy, přičemž se vychází z podmínek stanovených touto vyhláškou,
h) určí další požadavky, které závisejí na druhu, místě a způsobu provozování činností se zvýšeným požárním nebezpečím, například pro mimořádné provozování těchto činností na přechodných pracovištích, tj. na místech, která nejsou k tomuto druhu činnosti projektována, dosud schválena nebo jinak určena (staveniště, volné prostranství, lesní porosty apod.) anebo když změní výchozí podmínky.

(4) Za rozsah a způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti odpovídá zpracovatel (osoba odborně způsobilá nebo technik požární ochrany), přičemž vychází ze stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení. Za splnění tohoto požadavku se považuje dodržení podmínek stanovených normovými hodnotami.29)

(5)	V případě dodavatelsky prováděných činností se zvýšeným požárním nebezpečím zabezpečuje stanovení a dodržování podmínek podle odstavců 1 až 5 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která tyto činnosti vykonává, není-li smlouvou stanoveno jinak.

§ 20
Hodnoty nahodilého požárního zatížení

(1) Do nahodilého požárního zatížení se započítává hmotnost a výhřevnost všech hořlavých látek, které se za normálního provozu nebo užívání v posuzovaném prostoru nebo požárním úseku vyskytují (např. hořlavé zařizovací předměty, popřípadě jejich hořlavé části, technologická zařízení, náplně, izolace, zpracovávané nebo skladované hořlavé látky včetně hořlavých obalů a hořlavých přepravních prostředků). Do nahodilého požárního zatížení se nezapočítává hmotnost a výhřevnost pevně zabudovaných stavebních hmot a konstrukcí.

(2) Hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění činností podle požárního nebezpečí jsou uvedeny v příloze 2 k této vyhlášce. Není-li hodnota nahodilého požárního nebezpečí pro některé provozované činnosti v příloze 2 uvedena, použije se položka provozně a funkčně srovnatelného druhu provozu, případně hodnota určená na základě požárně bezpečnostního řešení stavby.


Oddíl šestý

Způsob posuzování požárního nebezpečí

§ 21
Postup při posuzování požárního nebezpečí

(1)	Při posuzování požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím (dále jen "posouzení požárního nebezpečí") se postupuje obdobně jako při určování podmínek požární bezpečnosti u činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 19, přičemž se klade zvláštní důraz na kumulativní jevy.

(2)	Způsob posuzování požárního nebezpečí  stanovený touto vyhláškou se přiměřeně vztahuje i na doplnění, přepracování nebo zpracování nového posouzení požárního nebezpečí, případně na odstraňování nedostatků zjištěných při jeho schvalování (§ 6a odst. 4 a 5 zákona). Podmínky a způsob předkládání této dokumentace ke schválení orgánu státního požárního dozoru jsou upraveny v § XY (společná ustanovení).

§ 22
Rozsah posouzení požárního nebezpečí

(1)	Zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru, vyjádření a posouzení rizik ohrožení osob, zvířat a majetku, zhodnocení možností provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru včetně popisu jeho možných následků obsahuje zejména:

a)	popis základních charakteristik požární bezpečnosti staveb a technologií (§ 19 odst. 2 písm. c), zjištění množství látek a jejich druhů, požárně bezpečnostních zařízení, zařízení pro detekci a signalizaci technologických stavů; porovnání zjištěných skutečností se stavem žádoucím podle příslušné dokumentace (např. příslušné technické předpisy, schválená projektová dokumentace, normové hodnoty, návody výrobců) a vyhodnocení rozdílů,
b) zjištění a zhodnocení vyskytujících se možných zdrojů zapálení, uvedení požárně technických charakteristik vyskytujících se látek, potřebných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku včetně odborného zdůvodnění výběru látek a jejich požárně technických charakteristik určených jako rozhodné a potřebné pro stanovení preventivních opatření,
c) vyjádření a posouzení rizik ohrožení osob nebo zvířat, možností jejich evakuace a záchrany; při zjišťování počtu osob, které se při provozovaných činnostech vyskytují, se postupuje obdobným způsobem, který je uveden v § 18 odst. 4 a 6, 
d) zjištění a zhodnocení vnějších rizik ohrožujících posuzovanou činnost, tj. z prostoru, ve kterém vlastní činnost není provozována a rizik vznikajících z neprovozních nebo havarijních stavů obslužných zařízení (zejména zdrojů energií včetně náhradních zdrojů, dodávek surovin, chlazení, výměny vzduchu, zabezpečovacích systémů apod.),
e) zhodnocení možností provedení rychlé a účinné likvidace případného požáru, evakuace osob, zvířat, materiálu a provedení záchranných prací vlastními silami a prostředky provozovatele posuzované činnosti, případně vyjádření potřeb přesahujících tento rámec; při tom se postupuje následujícím způsobem:

1. určení počtů a druhů hasicích přístrojů a porovnání se skutečným stavem,
2. stanovení míst s nejzávažnějšími možnostmi vzniku a šíření požáru,
3. posouzení požárně bezpečnostních zařízení a organizačních opatření pro včasné zjištění požáru, jeho ohlášení a vyhlášení požárního poplachu,
4. stanovení potřebných sil, technických prostředků a hasebních látek pro nejsložitější varianty požáru a stanovení podmínek pro jejich připravenost k zásahu, případně také stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy,
5. stanovení způsobu likvidace hasebních látek použitých k hašení,

f) popis možných následků požáru, kde se uvedou zejména následky vzniklé porušením celistvosti stavebních konstrukcí a zařízení nebo jejich částí, tepelnými účinky a toxickými zplodinami hoření, únikem látek, výskytem hořlavých plynů nebo par, poškozením nebo zničením komunikací, sdělovacích a jiných technických zařízení.

(2)	Při stanovení systému řízení požární ochrany se navrhují organizační a technická řešení mimořádných situací se zaměřením na snížení pravděpodobnosti vzniku požáru, jeho šíření a ohrožení osob, zvířat a majetku (vlastní systém přípravy na řešení závažných havárií a systém řízení při jejich vzniku, jeho organizační struktura, materiální a technické vybavení, zřízení jednotky požární ochrany apod.). Systémová řešení se podrobně specifikují v návrzích na opatření.

(3) Návrhy na opatření včetně stanovení termínů jejich plnění vycházejí z vyhodnocení skutečností uvedených v odstavcích 1 a 2. Opatření jsou:

a) organizačního charakteru - například stanovení organizační struktury pro plnění povinností na úseku požární ochrany, zvláštní požadavky na provádění školení zaměstnanců a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, preventistů požární ochrany a jednotek požární ochrany, způsobilost zaměstnanců určených k obsluze, údržbě, opravě a kontrolám technických a požárně bezpečnostních zařízení, zpracování a kontrola dokumentace požární ochrany, způsob, rozsah a termíny provádění preventivních požárních prohlídek, zajištění požární ochrany v době sníženého provozu nebo v mimopracovní době,
b) technického charakteru - například zvláštní požadavky na provádění údržby, oprav, obsluhy a kontroly objektů, technických a technologických zařízení, stanovení technických parametrů, které nelze překročit (teplota, tlak apod.), zajištění spojovacích prostředků, vybavení ohlašoven požárů, označení ochranných nebo nebezpečných pásem, způsob vybavení požární technikou, věcnými prostředky požární ochrany, případně požárně bezpečnostními zařízeními, zajištění volných únikových cest, příjezdových komunikací a nástupních ploch pro požární techniku, přístupu k vypínačům elektrického proudu, uzávěrům vody, plynu, ústředního vytápění, případně dalších produktovodů, označení všech určených míst požárními, výstražnými a bezpečnostními značkami7) nebo tabulkami, způsob manipulace s hořlavými nebo nebezpečnými látkami, 
c) jiná - například podrobnosti k vytvoření vlastního systému přípravy na řešení závažných havárií a systému řízení při jejich vzniku, stanovení jeho organizační struktury, specifikace materiálního a technického vybavení, vícestupňové systémy požárně bezpečnostních zařízení, zřízení jednotky požární ochrany (druh jednotky požární ochrany, početní stavy, vybavení apod.).

(4)	Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. e) k účinné likvidaci požáru mohou být nahrazeny dokumentací zdolávání požárů (§ 36). V takovém případě dokumentace zdolávání požárů tvoří nedílnou součást posouzení požárního nebezpečí.

(5)	Při stanovení požadavků na únikové cesty se zvláštní pozornost věnuje osobám postiženým pohybově, zrakově, sluchově nebo mentálně, těhotným ženám, osobám starším 60 let, osobám pečujícím nebo dohlížejícím na děti do tří let, dětem do šesti let věku a osobám pod dozorem.


Oddíl sedmý

Způsob ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení, odborná příprava a školení zaměstnanců o požární ochraně

§ 23
Ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení

(1)	Komise podle § 11 odst. 1 a 2 zákona (dále jen "komise") se ustavuje z příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen "příslušník"), případně z dalších odborníků z oblasti požární ochrany. Komise má lichý počet členů, nejméně tři.
(2) Přihlášku ke zkoušce podává uchazeč komisi. Komise při jednání rozhoduje většinou hlasů. O výsledku zkoušky vyhotoví písemný protokol podepsaný předsedou a členy komise.
(3) Při ověřování odborné způsobilosti komise zjišťuje znalosti z tematických okruhů uvedených v § 26.
(4) Zkouška k získání odborné způsobilosti osob podle § 11 odst. 1 zákona zahrnuje písemný test a ústní přezkoušení.
(5) Zkouška k získání odborné způsobilosti technika požární ochrany obsahuje písemný test.
(6) Podrobnosti o činnosti komise při ověřování odborné způsobilosti stanoví ministerstvo zkušebním řádem.

§ 24
Vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti

(1) Uchazečům, kteří úspěšně vykonali zkoušku vydá ministerstvo prostřednictvím jím určené školy požární ochrany osvědčení o odborné způsobilosti (dále jen "osvědčení").

(2) Absolventům škol požární ochrany nebo absolventům vysokoškolského studia podle § 11 odst. 1 zákona vydává ministerstvo prostřednictvím jím určené školy požární ochrany osvědčení na základě jejich žádosti doplněné prokazatelným dokladem o ukončení studia.

(3) Na vydávání osvědčení se vztahují předpisy o správních poplatcích.30)

(4) Vzory osvědčení jsou uvedeny v přílohách č. 3 a 4 k této vyhlášce.

(5) Ten, kdo neuspěl při ověřování odborné způsobilosti, nebo ten, komu bylo osvědčení odňato, se může podrobit ověření odborné způsobilosti nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy neuspěl při ověřování odborné způsobilosti, nebo ode dne odnětí osvědčení.

§ 25
Obsah a rozsah odborné přípravy odborně způsobilých osob a techniků požární ochrany

(1) Obsah a rozsah odborné přípravy k získání osvědčení o odborné způsobilosti osob podle § 11 odst. 1 zákona:

a) předpisy o požární ochraně,
b) požární bezpečnost staveb a technologií,
c) posuzování požárního nebezpečí,
d) základní funkce a parametry požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
e) fyzikální a chemické procesy hoření, výbuchu, hašení a toxických účinků zplodin hoření,
f) základy taktiky hašení požárů.


(2) Obsah a rozsah odborné přípravy k získání osvědčení o odborné způsobilosti techniků požární ochrany podle § § 11 odst. 2 zákona:

a)	předpisy o požární ochraně,
b)	dílčí znalost požární bezpečnosti staveb (únikové cesty, dělení do požárních úseků, odstupové a bezpečnostní vzdálenosti),
a) základní funkce a parametry požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
b) základní znalost fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchu, hašení a toxických účinků zplodin hoření.

§ 26
Školení zaměstnanců o požární ochraně

(1) Školení zaměstnanců o požární ochraně (dále jen "školení zaměstnanců") obsahuje seznámení:
a) s organizací a zajištěním požární ochrany a se základními povinnostmi vyplývajícími z předpisů o požární ochraně,
b) s požárním nebezpečím vznikajícím při činnostech provozovaných právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou,
c) s požárním řádem, s požárními poplachovými směrnicemi, případně s požárním evakuačním plánem a další dokumentací obsahující stanovení podmínek požární bezpečnosti při činnostech vykonávaných na pracovišti,
d) se zvláštními požadavky na provoz, údržbu a obsluhu zařízení v případě požáru,
e) se zajištěním požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době,
f) s rozmístěním a se způsobem použití věcných prostředků  požární ochrany na pracovišti,
g) s funkcí, případně způsobem obsluhy požárně bezpečnostních zařízení na pracovišti.

(2) Školení zaměstnanců se provádí při nástupu do zaměstnání a při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení zaměstnance, pokud se tím mění i obsah skutečností uvedených v odstavci 1, s kterými má být zaměstnanec seznámen. Školení se opakuje nejméně jednou za dva roky.
(3) Školení vedoucích zaměstnanců  o požární ochraně obsahuje skutečnosti uvedené v odstavci 1, týkající se všech jimi řízených zaměstnanců a provádí se při nástupu do funkce. Školení se opakuje nejméně jednou za tři roky.
(4) Školení osob pověřených zabezpečováním požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době se zabezpečuje před zahájením jejich činnosti a opakuje se nejméně jednou za rok.
(5) Na školení osob, které se vyskytují na pracovištích výrobních provozů, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím, nebo které tyto činnosti vykonávají a nejsou zaměstnanci právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, se vztahují stejné požadavky jako na školení zaměstnanců.

§ 27
Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek

(1)	Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek (dále jen "odborná příprava preventivních požárních hlídek") se provádí před zahájením činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím.
(2)	U opakujících se činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím se odborná příprava preventivních požárních hlídek provádí nejméně jednou za rok.
(3)	Teoretická část odborné přípravy  preventivních požárních hlídek obsahuje seznámení s požárním nebezpečím provozované činnosti, se způsobem vyhlášení poplachu a přivolání pomoci.
(4)	Praktická část odborné přípravy  preventivních požárních hlídek obsahuje seznámení s rozmístěním a použitím věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, se způsobem, podmínkami a možnostmi hašení požárů, evakuace osob, zvířat nebo materiálu.

§ 28
Odborná příprava preventistů požární ochrany

(1)	Odborná příprava preventistů požární ochrany se provádí před zahájením jejich činnosti a opakuje se nejméně jednou za rok.

(2)	Odborná příprava preventistů požární ochrany obsahuje seznámení se skutečnostmi uvedenými v § 26 odst. 1 na všech místech a pracovištích, kde vykonává preventivní požární prohlídky, rozšířené o seznámení se způsobem a lhůtami jejich provádění a vedení požární knihy.

§ 29
Rozsah a obsah školení zaměstnanců, odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany
(1)	Rozsah a obsah školení zaměstnanců, odborné přípravy preventivních požárních hlídek  a odborné přípravy preventistů požární ochrany stanoví právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba tématickým plánem a časovým rozvrhem. Rozsah a obsah školení a odborné přípravy musí odpovídat vykonávaným činnostem a pracovnímu zařazení zaměstnanců.
(2)	Znalosti získané při školení zaměstnanců, odborné přípravě preventivních požárních hlídek a odborné přípravě preventistů požární ochrany se ověřují v rozsahu a způsobem stanoveným v dokumentaci podle odstavce 1.
	(3) V případě cizích státních příslušníků se školení zaměstnanců, odborná příprava preventivních požárních hlídek  a odborná příprava preventistů požární ochrany zabezpečuje zpravidla v jejich mateřském jazyce. 


Oddíl osmý

Druhy, obsah a vedení dokumentace požární ochrany


§ 30
Druhy dokumentace požární ochrany

(1)	Dokumentací požární ochrany se stanovují podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností a prokazuje se plnění některých povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Dokumentaci požární ochrany tvoří:

a)		dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím včetně uvedení míst, kde se tyto činnosti vykonávají,
b) posouzení požárního nebezpečí,
c) stanovení organizace zabezpečení požární ochrany,
d) požární řád,
e) požární poplachové směrnice,
f) požární evakuační plán,
g) dokumentace zdolávání požárů,
h) řád ohlašovny požárů,
i) tématický plán a časový rozvrh školení zaměstnanců, odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany,
j) dokumentace o provedeném školení zaměstnanců, odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany,
k) požární kniha,
l) dokumentace o připravenosti a akceschopnosti jednotky požární ochrany, případně požární hlídky.31)

(2)	Součástí dokumentace požární ochrany je také další dokumentace obsahující podmínky požární bezpečnosti, zpracovávaná a schvalovaná, případně vedená podle zvláštních předpisů (požárně bezpečnostní řešení,4) bezpečnostní dokumentace,19) bezpečnostní listy32) apod.( a doklady prokazující dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností.



§ 31
Posouzení požárního nebezpečí

(1) Posouzení požárního nebezpeční z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku obsahuje

a)	identifikaci právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, která je provozovatelem činnosti s vysokým požárním nebezpečím; jedná se zejména o název, identifikační číslo organizace, adresu, která je jako sídlo (místo) podnikání uvedena v obchodním nebo živnostenském rejstříku, u právnické osoby její statutární orgán (jméno, funkce, eventuálně určená osoba z vícečlenného statutárního orgánu), u podnikající fyzické osoby tato osoba nebo její odpovědný zástupce,
b)	určení provozovaných činností s přiřazením charakteristik, kterými jsou definovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím (§ 4 odst. 3 zákona), identifikace místa, kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby tyto činnosti provozují s uvedením názvu a přesné adresy, předpokládaný termín zahájení činnosti s vysokým požárním nebezpečím, resp. kdy byla tato činnost zahájena v případě, že se tak stalo před nabytím účinnosti této právní úpravy,
c)	údaje o zpracovateli posouzení požárního nebezpečí, tj. celé jméno, případně adresa, která je jako sídlo (místo) jeho podnikání uvedena v obchodním nebo živnostenském rejstříku, prohlášení o odborné způsobilosti, podpis; je-li více zpracovatelů, pak identifikace zpracovatelů jednotlivých částí a uvedení osoby, která odpovídá za věcné a funkční propojení dokumentu,
d)	zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru, vyjádření a posouzení rizik ohrožení osob, zvířat a majetku, příslušné závěry a návrhy na opatření se stanovením termínů jejich plnění rozsahu podle § 22 této vyhlášky,
e)	obsah dokumentu, přesné uvedení podkladů, ze kterých byly čerpány použité údaje.

(2)	V případech, kdy je právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím současně jiným právním předpisem27) předepsáno zpracování zvláštních dokumentů a tyto obsahují i hodnocení požárního nebezpečí včetně stanovení příslušných opatření v rozsahu podle § 22 této vyhlášky, považuje se toto hodnocení včetně navržených opatření za posouzení požárního nebezpečí podle zákona.

§ 32
Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany

(1) Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany upravuje vytvoření vlastního organizačního systému, nezbytného pro plnění povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně. Přitom se vychází z rozsahu provozovaných činností.

(2) Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany obsahuje zejména prokazatelné přiřazení úkolů na úseku požární ochrany k určeným funkcím s uvedením požadované odborné kvalifikace nebo způsobilosti a podle rozsahu provozovaných činností také například:

a) příkazy, zákazy a pokyny k zabezpečení požární ochrany vydané právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou,
b) stanovení požadavků na odbornou kvalifikaci nebo způsobilost osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud tato není stanovena zvláštním právním předpisem14) a osob pověřených prováděním prací, které by mohly vést ke vzniku požáru,33)
c) určení systému provádění preventivních požárních prohlídek, jejich rozsahu, případně lhůt a způsobu vedení záznamů o provedených preventivních požárních prohlídkách,
d) zajištění požární ochrany v době sníženého provozu nebo v mimopracovní době,
e) určení ohlašoven požárů,
f) smlouvy o dodavatelském zabezpečování některých povinností na úseku požární ochrany.

§ 33
Požární řád 

(1)	Požární řád upravuje základní zásady zabezpečování požární ochrany na místech, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím.

(2)	Požární řád obsahuje 
a) stručný popis vykonávané činnosti a charakteristiky požárního nebezpečí provozované činnosti,
b) požárně technické charakteristiky látek potřebné ke stanovení preventivních opatření včetně nejvýše přípustného množství těchto látek v místě provozované činnosti,
c) stanovení podmínek požární bezpečnosti k zamezení vzniku a šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem,
d) vymezení oprávnění a povinností osob při zajišťování stanovených podmínek požární bezpečnosti, a to pro zahájení, průběh, přerušení a ukončení činnosti,
e) stanovení podmínek pro bezpečný pobyt a pohyb osob a způsob zabezpečení volných únikových cest,
f) vymezení požadavků na údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení,
g) stanovení požadavků na provádění cvičného požárního poplachu a s ohledem na rozsah a charakter provozované činnosti také požadavky na zpracování požárního evakuačního plánu nebo dokumentace zdolávání požáru, není-li touto vyhláškou stanoveno jinak,
h) jméno a příjmení odpovědného vedoucího zaměstnance.

(2) Přílohou požárního řádu jsou pokyny pro činnost preventivní požární hlídky           a přehled o umístění výstražných a bezpečnostních značek, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.

(3) Pokyny pro činnost preventivní požární hlídky obsahují zejména určení prostor nebo činností, pro které je preventivní požární hlídka zřízena, jmenný seznam, stanovení úkolů jednotlivých zaměstnanců zařazených do preventivní požární hlídky a potřebného vybavení k provedení prvotního zásahu, případně další skutečnosti podle zvláštního právního předpisu.33) 

(4) Požární řád  se umísťuje tak, aby byl dobře viditelný a  trvale přístupný pro všechny osoby vyskytující se v místě provozované činnosti.

§ 34
Požární poplachové směrnice

(1)	Požární poplachové směrnice vymezují činnosti zaměstnanců, případně dalších osob, při vzniku požáru.

(2) Požární poplachové směrnice obsahují
a) postup osoby, která zpozoruje požár, způsob a místo ohlášení požáru,
b) způsob vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance, případně jednotku hasičského záchranného sboru podniku nebo jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku,
c) postup osob při vyhlášení požárního poplachu (evakuace, pomoc při zdolávání požáru),
d) telefonní číslo ohlašovny požáru,
e) místo a telefonní číslo nejbližší stanice hasičského záchranného sboru kraje, Policie České republiky a zdravotní záchranné služby,
f) telefonní čísla pohotovostních a havarijních služeb dodavatelů elektrické energie, plynu a vody.

(3)	Požární poplachové směrnice se umísťují tak, aby byly dobře viditelné a trvale přístupné pro všechny osoby vyskytující se v místě provozované činnosti.

(4)	Stanoví-li tak schválené posouzení požárního nebezpečí, případně dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 33), prověřuje se účinnost opatření uvedených v požárních  poplachových směrnicích formou cvičného požárního poplachu. Vyhlášení cvičného požárního poplachu se předem oznámí příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje.

(5)	Cvičný požární poplach se vyhlašuje pro osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru k provozovateli činnosti.

§ 35
Požární evakuační plán

(1)	Požární evakuační plán upravuje postup při evakuaci osob, zvířat a materiálu z objektů zasažených nebo ohrožených požárem.

(2)	Požární evakuační plán obsahuje

a) určení osoby, která bude organizovat evakuaci, a místo, ze kterého bude evakuace řízena,
b) určení osob a prostředků, s jejichž pomocí bude evakuace prováděna,
c) určení cest a způsobu evakuace, místa, kde se evakuované osoby, případně zvířata budou soustřeďovat, a určení zaměstnance, který provede kontrolu počtu evakuovaných osob,
d) způsob poskytnutí první pomoci postiženým osobám,
e) určení místa, na kterém se bude soustřeďovat evakuovaný materiál, a určení způsobu jeho střežení,
f) grafické znázornění směru únikových cest v jednotlivých podlažích, případně vlastní orientační a informační systém.

(3)	Požární evakuační plán se zpracovává pro objekty a prostory, ve kterých jsou  složité podmínky pro zásah (§ 17) a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 33),   i pro další provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím.

(4)	Úplnost a správnost požárního evakuačního plánu se ověřuje formou cvičného požárního poplachu za podmínek uvedených v § 34 odst. 4 a 5 této vyhlášky.

(5) Požární evakuační plán je uložen u jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Není-li tato jednotka zřízena, je požární evakuační plán uložen na trvale dosažitelném místě. Grafické znázornění směru únikových cest se umísťuje na dobře viditelném a trvale přístupném místě v jednotlivých podlažích objektů a zařízení podle odstavce 3.

(6) Grafické znázornění směru únikových cest podle odstavce 5 může být nahrazeno orientačním a informačním systémem.


§ 36
Dokumentace zdolávání požáru

(1)	Dokumentaci zdolávání požáru tvoří operativní plán zdolávání požáru (dále jen "operativní plán") a operativní karta zdolávání požáru (dále jen "operativní karta"), které upravují  zásady rychlého a účinného zdolávání požárů a záchrany osob, zvířat a majetku v objektech právnických osob a podnikajících fyzických osob.

	(2)  Dokumentace zdolávání požáru se zpracovává pro objekty a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah (§ 17) a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 33),   i pro další provozované činnosti ze zvýšeným požárním nebezpečím..

(3)  Operativní plán tvoří

a)	základní text, který obsahuje operativně taktickou studii, stanovení nejsložitější  varianty požáru a výpočty pro stanovení sil a prostředků jednotek požární ochrany, případně také stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy,
b) vyjímatelná příloha určená pro jednotky požární ochrany při zdolávání požáru, která obsahuje

1. textovou část s operativně taktickými údaji o objektu, např. základní charakteristiky požární bezpečnosti staveb a technologií,  technických zařízení včetně požárně bezpečnostních zařízení, přístupových komunikací, únikových      a zásahových cest, určení zdrojů vody pro hašení požárů, případně speciálních hasebních látek a doporučení pro postup jednotek požární ochrany,
2. grafickou část s plánem objektu, včetně umístění okolních objektů, zdrojů vody pro hašení požárů, příjezdových komunikací a nástupních ploch pro požární techniku.

Součástí vyjímatelné přílohy může být také operativní karta.

(3)	Operativní karta je zjednodušenou formou operativního plánu a zpracovává se zpravidla v případech, kdy se sl