| 19-23.08.2002 |
Z projevu premiéra ČR - Vladimíra Špidly: „Vážení občané, naši vlast postihla přírodní katastrofa. Povodeň, kterou dějiny této země dosud nezaznamenaly, zasáhla hlavní povodí a přehnala se velkou částí našeho území. Těžce postihla statisíce lidských osudů. Poprvé byl vyhlášen stav nouze.
Zcela bylo zaplaveno 99 obcí s 263.000 obyvatel. Částečně zatopených bylo 347 měst a obcí. Celkem žije v obcích zasažených povodněmi 1,6 miliónu obyvatel. Voda si vybrala krutou daň. V tento okamžik je potvrzena ztráta 11 lidských životů. Materiální škody lze odhadnout zatím jen velmi nepřesně na 60 až 90 miliard korun. Život mnohých byl rozdělen na čas před povodní a na čas po povodni. Svým způsobem byl tak rozdělen život nás všech. Byl jsem osobně na mnoha místech a mnohokrát viděl, že rozhraní mezi úplnou zkázou a praktickou nedotčeností bylo jen několik desítek centimetrů. Důležité ale je, že tato přírodní katastrofa, toto navštívení osudu, se nestala katastrofou naší společnosti. Živlu se postavily statisíce lidí, organizovaně i zcela spontánně. Chci poděkovat všem těm, jejichž jména jsou známá, i těm bezejmenným. Zvláštní dík patří složkám integrovaného záchranného systému, patří hasičům, profesionálním i dobrovolným, patří samosprávám, armádě, policii, zdravotníkům hygienické a veterinární službě. Patří i desítkám nevládních organizací i mladým dobrovolníkům, prostě každému, kdo pomohl bližnímu v nouzi. Rád bych zde vyjmenoval všechny, ale obávám se, že bych na někoho zapomněl. Vím ale, že na ně nezapomenou ti, kterým pomohli v těžkých chvílích.“ Povodeň 2002 těžce poškodila mimo jiné i vísku Klecánky. Velká, více jak stoletá voda se přihnala v noci ze středy na čtvrtek. Bylo zatopeno 47 domů a mnoho chat podél břehu Vltavy a bylo evakuováno 111 obyvatel. Celkem 23 domů bylo zcela pod vodou, 3 domy byly zatopeny do dvou třetin, 4 domy do poloviny a 17 domů jen částečně. Některé domy bude nutné podle vyjádření statiků zbourat. Klecany jsou nejmenším městem okresu Praha - východ. Při posledním sčítání lidu měly 1971 obyvatel. Leží na zvlněném svahu nad Vltavou proti Roztokům u Prahy. Součástí města jsou i osady Drasty, bývalá zemědělská usedlost, Řeže a Klecánky, lemující břeh Vltavy. Spojení s hlavním městem, vzdáleným asi 8 kilometrů, zajišťuje autobusy Regionální organizátor pražské integrované dopravy - ROPID. Blízkost dálnice D8 umožňuje rychlé automobilové spojení s kulturními a obchodními centry hlavního města Prahy. Klecánky jsou malá osada na pravém vltavském břehu pár kilometrů po té, co Vltava opustí Prahu v nadmořské výšce 178 m. Ale cestovat sem je jednodušší přes Klecany odkud vede prudce se svažující silnička plná zatáček. Dobrodružnější povahy se mohou vydat přes přívoz z Roztok, který jezdí každý den včetně víkendů.* Cyklisté, kterými se to tu jen hemží, se sem dostanou i po cyklistické trase z Troje od Zoo. Především pro ně, pěší turisty a místní obyvatelstvo je tu také i několik občerstvovacích zařízení například na Přívoze*, U Vokáčů nebo U Zoulů. Stará budova jezu je trochu zastíněná novým velínem zdymadla a ještě nověji postavenou malou vodní elektrárnou. Na druhém břehu Vltavy stojí roztocký zámek a penicilínka v Roztokách u Prahy. * po povodni již neexistuje Do likvidace následků povodní se zapojili i členové našeho sboru, Karel Švéda a Mira Kamler společně s hasiči z Nového Malína, Rovenska, Chromče a Postřelmova. Velení jsme svěřili panu Gabrielu Krobotovi z Nového Malína. Směr Praha jsme nabrali v pondělí 19.srpna kolem oběda a cesta probíhala až za Poděbrady v pohodě. Zde jsme se museli vypořádat s první závadou. Na Postřelmovském Furgonu zůstala zaseklá brzda na pravém zadním kole. Kolona zůstala stát v nepřehledném a velmi frekventovaném místě. Proto jsme se rozhodli začít dopravu řídit, aby nedošlo ke zbytečnému ohrožení účastníků provozu. Naštěstí se nám podařilo auto zprovoznit asi během půl hodiny a do Klecan u Prahy jsme dorazili asi kolem páté hodiny odpolední. Ještě ten den jsme se pod vedením starosty obce zúčastnili obhlídky zasaženého území a absolovovali přeočkování proti žloutence. Ubytováni jsme byli v areálu bývalých kasáren. Celý týden jsme pracovali na odbahnění domů a pozemků v Klecánkách. Začínali jsme v osm ráno a s hodinovou přestávkou jsme pomáhali až do 19. hodiny večerní. Po důkladné očistě jsme odešli na večeři do restaurace „El Paso“, kde připravovali zdarma speciality pro členy záchranářských týmů. Za jejich skvělou péči jsme zdejšímu personálu na závěr našeho pobytu udělili diplom a pochvalu před nastartovanou Avií. Během prací jsme použili dvě čerpadla PS 12, dvě PS 8, dvě elektrická kalová čerpadla, elektrocentrálu a motorovou kalovku. Dále asi 750 m hadic, lana, lopaty, motyky, bourací sekyry, pily … Všechny práce byly ztíženy vedrem, zápachem bahna a nutností používat gumové rukavice. S naším přiděleným úsekem jsme byli hotovi v pátek odpoledne. Vyčerpali jsme asi deset studen, hlubokých od dvanácti do patnácti metrů. Vyplavili jsme bahno asi z pěti domů, ve kterých byl bahenní nános až do padesáti centimetrů ve druhém podlaží, o přízemí, sklepech a garážích ani nemluvě. Z hlubokého bahna jsme vyprostili a očistili proudem vody šest osobních aut ( mezi nimi veterán Škoda Spartak, nebo nový Ford Escort se kterým majitel ujel pouhých 35 km několik dnů před povodní ). Odjezd byl naplánován na sobotu ráno, ovšem když jsme se o půlnoci dozvěděli o úniku nebezpečných plynů z chemičky v Neratovicích ( od Klecan asi deset kilometrů ), rozhodli jsme se po telefonické domluvě se starostou Klecan pro návrat již v noci. Domů jsme tedy dorazili v sobotu 24.srpna kolem osmé ráno, takže jsme nakonec stihli ještě odjezd svých družstev na soutěž do Rájce. (Švéda) |