Současná časoměrná technika na našich soutěžích, jsou z převážné části podomácku vyráběné zařízení. Následkem tohoto dochází u spousty z nich k dětským nemocem, jako je nespolehlivost, nepřesnost a pod. Z těchto důvodů jsem se rozhodl vypracovat zařízení pracující spolehlivě, přesně a s minimálními investičními náklady. Na této konferenci chci popsat jeho konstrukci a funkci. Doufám, že i Vy se zapojíte do jeho neustálého zdokonalování svými poznatky a zkušenostmi. Celé zařízení je postaveno na měření času osobním počítačem a to již od tipu 486DX4/100Mhz. Při měření se využívá systémového času počítače, který ovšem pracuje pouze s minimálními pěti setinovými úseky. Z tohoto důvodu jsou setiny dopočítávány programem. Při jejich výpočtu ale dochází k nepřesnostem, které nejsou větší než 0,5 setin sekundy. (mate-li řešení, jak zpřesnit měření touto metodou rád je přivítám). Dalším a to poměrně závažným problémem většiny časomír, jsou jejich terče. V následujících řádcích se budeme věnovat těm průstřikovým. Na soutěžích jsem se setkal z následujícími principy terčů.

A)Klapka uložená na dolním pantu. V poloze připraveno držená magnetem. Při stříkání dojde k odtržení klapky od magnetů. Po otáčce 90° dopadne na čidlo a vypne čas.
B)Totéž jako (A) ovšem s pantem v horní části klapky a aretací klapky v horní odklopené poloze.
C)Totéž jako (A) ovšem snímač je umístěn na přední desce terče a zastavuje čas na začátku pádu klapky.
D)Bezklapkový systém. Válec umístěný nad snímačem v jamce. Čas vypíná pádem válce.
E)Systém s klapkou přidržovanou v poloze připraveno pružinou.
F)Náš nový mechanizmus pracující na principu pístu.
Systémy A,B,C a E nezaručují stejný vypínací tlak pro všechny družstva. U systému C může docházet při stříkání z velké dálky k zastavení časomíry i když nedojde ke sražení terče.
Výhody systému F.: Nastavitelný zestřikový tlak. Tlak je stále stejný pro všechny družstva.
Pokud máte nápad na lepší řešení terčů, nebo další připomínky k uvedeným systémům, rád je zde uvítám.