Kolšovský dobrovolný hasičský sbor byl založen na jaře roku 1904. Sbor čítal 39 mužů a v začátcích byl řízen Zřizovacím výborem ve složení: Jan Hub, Rudolf Léhar, Bohumil Ošťádal, František Urbánek a František Korger. V dubnu 1904 si sbor pořídil svoji první dvoukolovou stříkačku s příslušenstvím a pracovní oblečení pro členy sboru. Na první valné hromadě, která se konala 30. dubna 1904 byl zvolen výbor, v jehož čele stanul bratr Jan Hub, jakožto starosta sboru. Za hojné účasti okolních sborů byla 10. července 1904 slavnostně vysvěcena hasičská stříkačka. Všichni členové se účastnili pochodových cvičení se stříkačkou a v tomto roce kronika zaznamenává také první výjezd družstva k požáru v Rovenském dvoře. Tentokrát ještě nebylo nezkušené družstvo k požáru připuštěno.

V roce 1905 se během dvou měsíců podařilo postavit zbrojnici a po několika cvičeních již jednotka kolšovských hasičů poprvé zasahovala u požáru, který vypukl v jedné z místních stodol. Škoda způsobená požárem byla kryta výší pojistky stavení, takže první zásah byl hodnocen jako velmi dobrý. Na konci druhého roku existence se do práce sboru zapojovalo 34 činných a 7 přispívajících členů.

V roce 1908 kolšovští hasiči organizačně zabezpečují Župní sjezd hasičstva. V roce 1911 dochází k opravě zbrojnice a instalaci elektrického osvětlení.Je vytvořeno družstvo dorostenců a členská základna se udržuje v počtu zhruba 40 mužů. Tento stav trvá až do roku 1914, kdy odchází 17 členů na bojiště 1. světové války.

Během válečných let 1914 - 1918 odchází dalších 18 členů a činnost sboru je v podstatě nulová. Po vyhlášení samostatného Československa se 14 mužů vrací z války. V jejím průběhu 7 členů padlo, 5 skončilo v zajateckých táborech a jeden zůstal nezvěstný. Po válce má sbor 28 činných a 3 přispívající členy.

V roce 1922 byla zahájena činnost jinošské a ženské družiny. Oslavy čtvrtstoletí kolšovského sboru proběhly v létě roku 1929. Provedla se oprava stříkačky a byla postavena věž na sušení hadic. Členská základna se stabilizovala na 40 členech. Ve třicátých letech je činnost sboru poznamenána hospodářskou krizí a napjatou politickou situací. Dochází ke vnitřním sporům a neustálým výměnám na vedoucích místech.

Roku 1938 vznikla v Kolšově první oficiální jednotka žen, která se účastní několika námětových cvičení.

Přichází 2. světová válka, během níž dochází ke spojení s československým červeným křížem a oficiální činnost sboru je zastavena. Členové, kteří nebyli povolání do armády, pomáhají rodinám nejvíce zasažených válkou.

Po skončení války byla pozvolna obnovena práce sboru dobrovolných hasičů a v roce 1947 se sbor konečně dočkal motorové požární stříkačky.

V roce 1949 byla zahájena rekonstrukce střechy zbrojnice a byly zde položeny nové podlahy.

V roce 1950 sbor zakoupil ojeté hasičské auto Praga AN 1,5. Na zbrojnici byla instalována elektrická poplachová siréna.

V roce 1952 byla zakoupeno nákladní auto, které se mělo svépomocí přestavět na hasičský speciál, ale kvůli nedostatku financí se přestavba protáhla až do roku 1956.

V roce 1954 se začalo s opravou zbrojnice, což představovalo další nápor na pokladnu sboru.

Na jaře 1955 oficiálně zahájilo svoji činnost družstvo mladých požárníků, které vedl bratr Jaroslav Žák. V této době bylo jedinou možností získání peněz pořádání karnevalů. Po dohodě s obecním úřadem dostali hasiči do užívání prostor lesa "Za hájenkou". První karneval se zde uskutečnil v roce 1955 a za výtěžek z něj se zakoupil materiál na opravu zbrojnice. Postupem času se letní karnevaly v Kolšově dočkaly značné obliby a díky tehdejšímu nadšení se členové sboru rozhodli vybudovat stálý kulturní areál, který by sloužil všem zájmovým organizacím v Kolšově. S jeho stavbou se začalo v roce 1963 a v roce 1964 byl uveden do provozu. dokončovací práce probíhaly až do roku 1968. Hasiči se o tento areál starali až do roku 1971, kdy byl předán do péče MNV.

Mezi tím byla v roce 1960 slavnostně uvedena do provozu nová hasičská zbrojnice a v roce 1961 zakoupeno auto Garant. Po jedenácti letech sbor zakoupil auto RN z MEZu Postřelmov. V letech 1974 - 75 se členové sboru účastnili brigád na stavbě kolšovského kulturního domu.V roce 1979 bylo zakoupeno nákladní auto Robur a přestavěno na hasičské účely.

V polovině osmdesátých let sbor pomáhal při likvidaci následků dvou povodní. Družstvo mužů se účastnilo sportovních soutěží, na kterých většinou obsazovala místa v poli poražených.

Zatím poslední kapitola činnosti dobrovolného hasičského sboru v Kolšově je spjata s příchodem bratra Milana Lečka do vedoucích funkcí ve sboru. Dochází ke koupi nové stříkačky PPS 12 a sbor vytváří nová družstva mužů a žen, která se pravidelně účastní sportovních soutěží. Dobře se daří zapojovat mladé členy do činnosti sboru a ze všech kolšovských družstev se stávají obávaní soupeři a dokonce favorité soutěží. Nesporný vliv na tyto výsledky má stabilizace členské základny a stále lepší technické zázemí.

Po vítězství družstev mužů i žen v prestižní soutěži " O pohár Frývaldovské stávky " v Lázních Lipová, kde se sešla konkurence družstev z celé republiky, bylo zakoupeno nákladní vozidlo Avia a přestavěno pro potřeby hasičů. V roce 1988 se v Kolšově uskutečnil první ročník pohárové soutěže hasičských družstev za účasti 21 sborů. V roce 1991 dostávají hasiči zpět do péče areál "Za hájenkou". Dochází ke změně znaku a názvu na dnešní Sbor dobrovolných hasičů Kolšov. Od roku 1997 začíná v Kolšově další tradice - soutěž mladých hasičů "O putovní pohár SDH Kolšov". V povodňovém roce 1997 navíc jednotka vyjíždí k čerpání sklepů a studní do sousedního Sudkova. Družstvo mužů se stává vítězem Velké ceny okresu šumperk v požárním sportu v letech 1996, 1997 a 1999, v letech 1999 a 2000 vítězem okresního kola v požárním sportu. Družstvo žen vítězí v roce 1999 jak ve Velké ceně, tak v okresní soutěži. Mladí hasiči v letech 1993,95,96 a 97 vítězí na neof. halovém mistrovství Čech, Moravy a Slovenska v Havířově. Každoročně obsazují čelní umístění jak v okresním kole hry Plamen, tak v Lize mladých hasičů okresu Šumperk.